POSLEDNÍ BRAMBOR

Vařil jsem polévku - bramboračku. Připravil jsem si brambory, které jsem umyl a oloupal. Když jsem je krájel na kostičky, jedna brambora mi zbyla - už jich v hrnci bylo moc. Koukám tak na tu bramboru a říkám si, nastrouhám jí a udělám si prostě bramborák z jedné brambory. To je krása života samotáře. Kdybych tu měl ženu, bude mi vysvětlovat že nemá cenu přeci dělat bramborák z jedné brambory. Špinit to všechno nádobí, rozpalovat pánev a patlat se kvůli jedné bramboře. Ale já jsem sám a baví mě ta svoboda, baví mě ta volnost a ten klid a mír, který tu panuje a tu bramboru si hezky nastrouhám a přidám vajíčko, trošku mouky, hodně majoránky sůl a pepř. Na pánvi si rozpálím vepřové sádlo a tu hotovou směs na to vepřové sádlo pěkně rozprostřu a udělám si ten výborný bramborák z jedné brambory. 

Rozumíš? 

Cítíš ten klid a tu svobodu?